Kavárna Moment – Chceme dělat něco, co nám tu chybí, říká majitelka Lucka

„Tys tam ještě nebyl?“ 
„Kde myslíš?“
„No v tý nový kavárně Moment kousek od Jiřáku, vo tom se teď všude mluví. Ta majitelka je strašně super.“
„Hmm, mám to chápat tak, že jsem dlouho nic nenapsal a měl bych se tam zajít podívat?“
„Určitě. A co nejdřív.“  

… a tak jsem si s majitelkou zbrusu nové kavárny Moment, která se nachází pár kroků od náměstí Jiřího z Poděbrad, dohodl schůzku a další den jsme společně zasedli ke stolu. Proč se Lucka rozhodla otevřít na Vinohradech novou kavárnu a co pro ni znamená úspěch?  Pokračovat »

Velkokavárna Louvre. Kavárna, kterou by měl navštívit každý!

Až někdy půjdete po Národní třídě, určitě nezapomeňte navštívit kavárnu Louvre. Tento podnik je zde od roku 1902 a od té doby si jej oblíbili mnozí. Svého času sem chodili třeba Franz Kafka, Max Brod, Josef Váchal, v době své pražské profesůry Albert Einstein, scházeli se zde spisovatelé Československého PEN klubu v čele s Karlem Čapkem a na večeři zavítal i T.G. Masaryk. Česká kavárenská kultura má svou tradici na začátku dvacétého století, kdy tato kavárna vznikla a ke své historii se i náležitě hlásí. Co tedy očekávat od takového podniku?

Pokračovat »

Na schůzce v Café Faux Pas

Na Vinohradech jsem navštívil už relativně dost kaváren, ale vždy jsem si je vytipovával zejména podle značky káv. Jinými slovy: nevyhledávám kavárny, kde připravují kávu od klasických italských nadnárodních společností, protože mne chuť této kávy nemá čím překvapit. V Café Faux Pas jsem však měl schůzku a v takovém případě je tento podnik ideální.  Pokračovat »

Do kavárny BIO Zahrada za klídkem a pohodou

Je sobota, pozdní zimní odpoledne, zima zalézá za nehty prstů, trošku zebou nohy a uši. Ideální záminka pro to se jít po krátké procházce schovat do útulné kavárny a ještě více si tak zpříjemnit volný sobotní den dobrou kávou. Procházíme ulicí Belgická nedaleko Náměstí Míru a na doporučení se chystáme navštívit kavárnu a obchod BIO Zahrada. Před vstupem stojí skleněná nádoba s bílou svíčkou, jejíž jemné a tlumené světlo vyzařuje klid a pohodu. Bezva začátek.

Pokračovat »

Kavárna Mezi Zrnky

Hledání kavárny na Vinohradech je vskutku zábava. Často mi v této části Prahy přijde, že i kdybych byl slepý a zcela náhodně vstoupil do některých z dveří poblíž silnice, musím zákonitě vstoupit do jedné z místních kaváren. Ano, kaváren je zde opravdu mnoho. V praxi to poté vypadá tak, že člověk míjí kavárnu za kavárnou a říká si, že do té další už určitě vstoupí. Itálie, Itálie, takže do té další už opravdu!
V tom se pohled mých očí zčistajasna přilepí na krásnou černou ceduli s bílým nápisem „Mezi Zrnky“. Těžko bych asi hledal lepší výraz pro mé současné životní období, takže usuzuji, že tady mi bude určitě dobře… Pokračovat »

Rozhovor s majitelem Vypáleného koťátka

Mám rád místa z kterých je cítit příběh. Jedním takovým je bezesporu kavárna s úsměvným názvem Vypálené koťátko. Majitele, pana Štěpána Maternu, se nám podařilo přemluvit ke krátkému rozhovoru, v kterém jsme hovořili mj. o spojení tamější keramické dílny s kavárnou či o kávovém snobismu, který se podle jeho slov v českých kavárnách místy objevuje.  Pokračovat »

Dobrá trafika – takhle vypadaly ty staré dobré časy?

Nedělní odpoledne stane se, pro mnohé chvílí nudy. Někdo to pomyšlení nesnese, a tak … se raději vydá na šálek dobré kávy do příjemného prostředí kaváren. V poslední době mám pocit, že kavárny zařízené v takovém tom starším stylu – staré měkké pohovky, kombinace podivných koberců, nejrůznější druhy dřevěných židlí, oprýskané nesourodé stoly – často doslova nutí hosta spokojit se s faktem, že toto prostředí na vás zkrátka přenáší atmosféru „starých dobrých časů. Prdlačku. Někdy, jako v případě Dobré trafiky v Korunní ulici, se to nemusí zrovna povést.

Pokračovat »

Deserterie – chtějí Češi pít dobrou kávu?

Stejně jako vám kominík nedoporučí do bytu elektrický přímotop, tak vám ani většina blogerů nedoporučí vydat se psát článek ve chvíli, kdy cítíte, že nemáte v hlavě tolik potřebný originální nápad, a tudíž už předem víte, že článek bude obyčejný. Toto pravidlo si nechám jednou provždy vytetovat na zadek.

Když jsem dorazil do kavárny Deserterie na Náměstí Míru zjistil jsem, že opravdu nevím, o čem budu psát. Spoléhal jsem asi na to, že mi po cestě do kavárny cvrnknou do nosu kávová zrnka, nebo nevím. Jsem člověk poměrně kreativní, a navíc jsem nechtěl odejít bez jediného napsaného řádku, proto jsem pozval majitele kavárny k sobě ke stolu, aby mi mé trápení ulehčil. Světe, div se, nebyl to zase tak špatný nápad! Pokračovat »

Podzimní Kavárna Pod Lipami

Obvykle dlouho přemýšlím a pečlivě vybírám kavárnu ve které chci najít útočiště a ukrýt se před ruchem hlavního města. Dnes jsem se záměrně vydal do Čechovy ulice na Letné, kde se nachází velmi příjemné místo s názvem Kavárna Pod Lipami. Pokud jsem se dnes doopravdy potřeboval někde ukrýt, tak jsem si pro tento účel vybral báječné místo.  Pokračovat »